Na růžích ustláno

Tak nějak se dnes opravdu cítím. Dopoledne jsem využila prázdnin našeho nejstaršího a nechala mu na starosti oba mladší brášky(k jeho velké radosti) a vyrazila s mojí maminkou na nákupy. Tedy spíše jenom tak na čumendu. Mamina se stará o dvě babičky a částečně ještě o tátu, takže už nutně potřebovala na chvíli vypadnout a trochu zrelaxovat. 

Pokochaly jsme se kytičkami v baumaxu, stavily se na kávičce. Tedy popravdě jsem dlouho horší kávu nepila. :-(  Ale italskou pizzu co jsem na tom samém místě objednala pro kluky měli výtečnou. :-) 

No a výlet jsme zakončily nákupem potravin v Lidlu. Hned za vchodem mají stojan s řezanými květinami. Popravdě kytky v těchto marketech málokdy kupuji, ale barva růží mě naprosto uchvátila a ač se snažím moc neutrácet, tak byly v košíku téměř okamžitě. :-)  Prostě co se týče kytiček mi to šetření nějak nejde. 

No a odpoledne se u mě stavila kamarádka pro nějaké upravené oděvy a přivezla mi také nádhernou kytici růží pro radost a dopředu k mému svátku. 

Takže dnešní den je opravdu růžový. 

Musela jsem tu krásu nafotit a podělit se s vámi. 

Mějte se moc a moc krásně.
Lenka 

Pokoj našeho teenagera - pokračování

Po delší době opět jeden příspěvek. 

Trochu se mi podařilo vylepšit Filipův přetvořený pokoj.  V neděli se mnou můj trpělivý manžel objel pár obchodů. Moje vize, že vše nakoupím, se sice moc nevyplnila. Ale alespoň pár drobností jsme nakonec sehnali. Spousta věcí se nám sice líbila, ale nějak se nám zase nelíbila cena. :-(  Takže ještě budu číhat po nějakých akcích. 

Nakonec jsme sehnali krásné hodiny téměř za hubičku v Jysku a květináče a svíčky už ani nevím kde. :-)

Na okna jsem ušila do barvy závěsy a na pohovku několik polštářů. A když už jsem na zeď tvořila velkoměsto, tak jsem se o stejný motiv pokusila i na závěsech a polštáři. Bylo to mé první malování na textil. Měla jsem trochu strach, ale jsem docela spokojená. 

Ještě plánuji v Ikee kobereček v tyrkysové barvičce před postel a nový potah na sedačku. :-)

Jinak se synem jsem včera absolvovala první prodlouženou v tanečních. Měli to moc krásné a je to príma pocit si zatancovat s vlastním synem, který je už tak minimálně o hlavu větší než já. 

Fotečky vám neukáži, protože Filip si nepřeje, abych je veřejně prezentovala a já budu jeho přání respektovat. Ale ani nevíte, jak bych se vám chtěla pochlubit s tím, jak mu to sluší. Prostě už z něj je kus chlapa. 

Mějte se moc a moc krásně

Lenka 

Koblížky bez smažení :-)

K dnešní kávičce jsem upekla koblížky. Nikdy jsem doma koblihy nedělala, protože nemám ráda věci, které se musí smažit. Před nedávnem jsem narazila někde na netu na recept na koblížky, které se pečou v troubě. Jsou chuťově trošičku jiné, ale stejně se u nás po nich vždy zapráší. 

Dneska byla polovina s nugetou a polovina s povidly. 

Pokusila jsem se při jejich tvorbě udělat fotoreportáž. Tak třeba se někomu bude hodit. 

Na jakých stránkách jsem recept objevila už netuším a tak místo odkazu vkládám. :-)

                                                                 500 g   hladké mouky

                                                                250 ml   mléka

                                                                     1      žloutek

                                                                    40 g  cukru

                                                                     50 g  hery (másla)

                                                                      1     vanilkový cukr

                                                                       1    kostka droždí

                                                                             špetka soli

                                                              Na potření: 2 lžíce másla a 3 lžíce rumu

Těsto zadělávám v pekárně. Následně vyválím dva pláty o síle cca 0,5 - 0, 75 cm. Na jeden plát naznačím skleničkou kolečka. Doprostřed naznačeného kolečka dám náplň. Přiklopím druhým plátem. Boule krásně ukazují kde je náplň. Skleničkou vykrájím. A tak pokračuji dokud nedojde těsto. Poté nechám ještě tak 30 minut kynout a pak už jen šup do trouby. Pekla jsem asi na 180°C dozlatova. Po vytažení z trouby potírám rozpuštěným máslem s rumem. 

Mějte se moc a moc krásně. 

Lenka 

Co je u nás nového

Moji milí dnes jenom několik střípků z tohoto týdne. :-)

Akce v IKEE na úložné misky do kuchyně mě dokopala konečně přeorganizovat moji kuchyni. 

Kamarádka jela do Prahy a misky mi přivezla. Manžel se tedy lehce chytal za hlavu, na co že potřebuji tolik misek a cože s tím asi hodlám dělat. :-D.

V pondělí jsem se do toho pustila a myšlenkou, že oběd je od víkendu uvařený a já to zvládnu za dopoledne. No trochu jsem se spletla. Mimo jiné jsem zjistila, že používám 8 druhů mouky. Když to tam bylo tak nějak naházené, tak mi to ani nepřišlo. Trvalo mi to celý den, ale stálo to za to. Jenom na děti nebyl vůůůůbec čas, a tak o sobě dávali náležitě vědět a večer už by nepořádek po celém obytném prostoru. 

V úterý se mě Luky u snídaně smutným hláskem ptal " a dneska už si s námi budeš hráááát???? ". No nešlo odolat. Kromě pár staveb z lega jsme se pustili i do vyrábění. Nedávno jsem na netu objednávala transferovou tužku a barvy na textil a narazila i na krásné formy na odlévání mýdla či sádry. Objednala jsem jednu sadu srdíček a jednu pohádkovou pro kluky. A tak jsme se pustili do realizace. Sádru jsem objednala pro jistotu taky nějakou modelářskou. Sádrové odlitky se nám krásně povedli. :-) 

No a dneska si je kluci sami vymalovali. 

Jinak naše psí slečna poprvé hárá a dnes dostala kalhotky, abych za ní stále nemusela doma běhat s hadrem a stírat. Tak od té doby co jsem jí je nasadila, tak se tváří jako zpráskaný pes a vrhá na mě naprosto nešťastné pohledy. 

Já pomalu po večerech dokončuji dárky pro rarášky k svátku a narozeninám. Tedy původně měli být pod stromeček, ale to nějak nevyšlo. :-) Tak se snad brzy pochlubím. 

Mějte se moc a moc krásně. 

Lenka 

Tahle vypadá obrázek z objednávané formy

Naše smutná slečna

Velkoměsto na vesnici

Dneska trochu jiné tvoření. 

O víkendu jsme se konečně vrhli na dokončení tapety v synově pokoji. 

Vymalování a rovné zdi jsme ještě zvládli dokončit před vánoci. 

Jenomže na zkosenou zeď jsem vymyslela , že tapetu vyřežu do tvaru města. Zeď má délku téměř 6 metrů, takže jsem se opravdu dlouho odhodlávala. 

Syn našel na netu předlohu a já se o víkendu pustila do realizace. 

Kreslit hned přímo na tapetu jsem si raději neriskla. Tapetu jsem kupovala vliesovou v nějaké akci a kdyby se něco nepovedlo, tak pochybuji, že bych jí ještě sehnala. :-(

Koupila jsem si tedy úklidový papír, nastříhala ho, slepila a potom už jenom počítala a v měřítku zvětšovala a kreslila. Kresbu jsem potom rozstříhala na pruhy v šíři tapety, vystříhala a překreslila na tapetu. 

Práce docela mazec. Záda jsem necítila. V sobotu o půlnoci bylo hotovo. 

V neděli jsem už jenom trochu popohnala chlapské osazení, aby můj výtvor nalepili na zeď. Pod mým přísným dohledem a pohrůžkou, že dřív nebude oběd. :-) A jelikož byl hovězí vývar s nudlemi a vepřové závitky s rýží, tak lepili jak o závod. 

Synovi se výsledek líbí a já jsem moc ráda, že se to povedlo podle představ. 

Tak teď už jenom došít polštářky a bude pokoj hotový kompletně. Tedy ještě chci časem přešít potah na pohovku. Ale to až zase našetříme nějaké penízky. :-) 

Mějte se moc a moc krásně. 

Lenka 

A takhle to začalo

První nalepený dílek

Vidina oběda urychluje proces lepení :-)

Tak a hotovo