Nezahálím, nestíhám ....

Tak nějak se v poslední době cítím. Celý týden byl našlapaný k prasknutí. :-) 

V pondělí jsme s rarášky šli na zápis do školky. Oba jsou zapsaní a přijatí. 

Lukýsek bude sice chodit jenom občas a to v období, kdy nebude školka promořená viry a bakteriemi. Tak doufám, že nějaké takové období nastane. :-D 

Na fotce si povšimněte jak to manželovi na dětské stoličce sluší. :-) 

A jinak byl týden ve znamení tvoření. 

Na přání jsem dokončila další věneček z látkových růžiček a jednoho andílka. Když už jsem byla ve stříhání andělské holčičky, nachystala jsem jich raději více. Postupně dokončím a vložím na fler. 

Doháčkovala jsem přední stranu polštáře na přání. Zbývá ušít zbytek polštáře.

Koupila se praktickou ženu a zamilovala se do svetru. Objednala jsem si hned přízi. Fialové období mám za sebou, takže jsem zvolila barvičku petrolejovou. Tak snad se někdy dostanu k realizaci. 

V týdnu jsem ještě upravila několik kousků oděvů a začala na pletené tuničce pro moji nejmladší neteřinku. 

Do toho samozřejmě péče o můj mamahotel , pečení chleba a výroba sýru. Konce týdne jsem již přemýšlela, že podnikání doma a celodenní péče o děti je nad moje možnosti. Ale dnes už jsem opět plná optimismu a od šesti řádím jak černá ruka. 

Jinak ve středu jsem měli milou návštěvu. Věrka přijela s kluky a tak jsme poklábosily a rarášci si pohráli. Věruška mi dovezla sadbu do skleníku, takže náš skleníček je nyní osázený do posledního místečka. 

Dneska mě čeká další dortík na přání. Tak mi držte palečky ať se povede a oslavenci se líbí. :-) 

Tak já běžím uvařit pudink na krém. 

Mějte se moc krásně a zítra jsem tu znovu s dortíkem. 

Lenka 

Nutný odpočinek....

Tak ač si myslím, že vydržím skoro všechno, tak opak je pravdou. Tělo se prostě nedá přehlížet a o odpočinek si řekne. 

Znáte to. Bolest přehlížíte dokud to jde a potom to najednou už nejde. :-( Již dlouho trpím bolestmi kyčle. Byly jenom občasné, většinou po zátěži. Přestala jsem nosit podpatky (až na vyjímky - taneční) . Dlouhé tratě jsem vynechávala (ještě že mám auto). Poslední dobou se bolesti zhoršovaly. Nejhorší byly v noci v klidovém režimu. Poslední měsíc mě budily, ale nebylo to nic co by nešlo vydržet. Spíš jsem byla nešťastná, že jsou trvalé. Dnešní noc rozhodla. Nespala jsem téměř vůbec ani po dvou brufenech a bolestí brečela. Manžel si vzal v práci volno a šupem se mnou k lékaři. Takže teď mě čekají každý den injekce a v pátek budu znát výsledky rentgenu. 

Každopádně mám nařízený klidový režim. Nejlépe na lůžku, což tedy nedopadne, protože těm malým rarachům asi těžko vysvětlím, že mě mají nechat odpočívat. Ale každopádně se vzdávám úklidu, vyváření a prací na zahrádce.(samozřejmě dočasně :-D ) O to více budu na gauči tvořit. Dneska jsem dokončila čtyři čepičky. Každé něco chybělo. Luky si přál aplikaci s lebkou. Matymu jsem vymyslela myšičku. O víkendu jsem se viděla s bráchou a jeho rodinou. Synoveček z čepičky také vyrostl, takže jsem rychle uháčkovala novou. A poslední  dokončená čepička je pro synovečka od druhého bratra. Dostane jí k svátku. Ta je pletená podle úžasného návodu, který vypracovala HELENKA. Pouze jsem použila na jaro bavlněnou přízi LIMONE a středový díl sovičky dělala na 24 očí. Heli moc děkuji za návodík. 

Mějte se krásně 

Lenka 

Konečně hotovo....

Tedy hotovo už je asi týden, ale lenost na mě sedla a teprve dneska se mrška odlepila a šla jinam a já konečně šátek nafotila. A dokonce uhnala manžela aby ho cvaknul i na mě. :-) 

Šátek jsem začala dělat podle výzvy od Karoliny. Věčné pletařky. Vůbec nechápu jak jenom se dvěma rukama může zvládnout takové množství výrobků. :-D  Je to šikula. 

Začala jsem podle návodu a první část šla dobře. S kruhovou jehlicí už to bylo horší, neboť jsem jí držela v ruce poprvé. No ale nějak se začít musí. Nahazování oček mi tedy opravdu nejde a příště asi raději nejdříve obháčkuji. Už po první části mi bylo jasné, že příze vybraná z mé syslírny nestačí a jelikož je koupená tak před deseti lety, tak jí ani nebude možné přikoupit. Takže jsem se rozhodla pro kombinaci s kontrastní černou. Nakonec se mi to tak i líbí. 

Takže Káje moc děkuji za organizaci výzvy a těším se na další. Sice dobelhávám do cíle se zpozděním, ale mám radost, že jsem dobelhala. :-D 

Jo a ještě malá poznámka k fotografování.  Většinou se snažím fotit a aranžovat, tak aby byla fotečka co nejpovedenější. No a jak dáte do ruky foťák chlapovi, aby vás vyfotil, tak máte na fotce kus žehlícího prkna s prádlem, roh běžící televize, nebo jenom půlku šátku. :-D  Takže z několika fotek je většinou použitelná jenom jedna. :-D  A to ještě díky bohu, že jsem se naučila fotky ořezávat.  Ještě, že se už nefotí na kinofilm. To by bylo hrozné plýtvání materiálem. 

Mějte se moc moc krásně. 

Lenka 

Další tunička

Tak další tunička je na světě. :-) Dnes jí manžel předal čtyřleté neteřince, tak vám jí mohu ukázat. 

Narozeniny měla tedy už v lednu, ale od  Nového roku jsme na sřídačku stále nemocní, tak se přát nejelo. 

Původně tedy měla dostat nákrčník a kulíšek s bambulí. A když mi v sobotu Honza sdělil, že se tam bude ve středu stavovat cestou na služebku, tak mi došlo, že dávat zimní parádu skoro v březnu je postavené na hlavu. :-)

Tak jsem se chopila jehlic a pustila se do práce. 

Včera jsem jí zdárně dokončila. :-)

Ještě je v plánu jedna pro moji poslední neteřinku. Ale nejdřív snad konečně dokončím šátek podle výzy od Káji (mám hotovou první část) a uháčkuji klukům na jaro čepice. Z těch co nosili na podzim už jim koukají ouška. 

Mějte se moc krásně. Odpoledne musím nakouknout k vám na blogy co krásného jste vytvořily. :-)

Lenka

Tunika, vestička nebo minišaty.....

Tak konečně zase jeden příspěvek s tvořením. Poslední dobou vkládám samé výrobky z kuchyně, tak dnes zase z jiného soudečku. 

Pletařka nejsem nijak velká. V životě toho je málo co jsem na jehlicích vyrobila. Ale když jsem objevila návod na tuhle tuničku, tak jsem prostě neodolala. Popravdě ten copánek na sedle jsem dělala poprvé v životě. :-) 

Tunička je dáreček pro mojí neteřinku k jejímu svátku. Dneska jsem jí předala a tak se mohu pochlubit. Ještě mám v plánu jednu ve stejných barvičkách pro její malou sestřičku. 

Pokud byste se do ní chtěli pustit, tak návod najdete ZDE. 

Já pletla z elian nicky a začínala jsem na 100 ok. Vestička je pro sedmiletou štíhlou slečnu.

V následujícím týdnu musím dorazit dáreček pro našeho nejmenšího rošťáka k svátku. na sobotu plánujeme oslavu, tak to doufám stihnu. :-) 

Mějte se moc a moc krásně a všem děkuji za komentíky, které tu necháváte. Jsem za ně moc ráda. 

Lenka

Konečně začínám doma

Moji milí čtenáři vánoce se nezadržitelně blíží. Těším se jak malá, jenom nějak neumím zabrdit a užít si i předvánoční čas. Nejvíc se těším na reakci dětí. Jejich radost a projevy jsou čistě ryzí. Doufám, že se do vánoc vzpamatují z virózy, kterou bůhvíkde nachytali. Jsme doma a nikdo k nám nechodí, tak je mi to záhadou. 

V neděli jsem se zúčastnila pro mě letošní poslední prodejní výstavy. Bylo to super i když prodejnost neveliká, ale to že se člověk na chvíli dostane z domu a popovídá si s milými lidmi je fajn. A i nevelký výdělek je taky výdělek. :-) 

No a od včerejška jsem se na to už konečně vrhla doma. Včera jsem připravila chvoj na stojan ke vchodovým dveřím. Dávám již třetím rokem a hrozně se nám to líbí. Jsou na něm i světýlka, takže večer vypadá super. Kluci ještě letos navěšeli kouličky. Než jsem stačila promyslet, jestli se mi tam budou líbit, tak byly na stromečku. :-) 

Dále jsem umístila ne příliš povedené anděly. Z dálky to není vidět. A jelikož jsem si je udělala sama, tak jim ty nedokonalosti promíjím. 

Večer jsem dokončila jeden nákrčník. Donutila jsem jednoho mého modela v pyžamku, aby pózoval s nákrčníkem. Vyfotit ho normálně se tvářícího prostě není v mých silách. :-)

K večeři jsem včera dostala hroznou chuť na zeleninku. Lednice dala řapíkatý celer, cibuli a žampiony. Nakrájené, smíchané, osolené a zakápnuté olivovým olejem a tamari sojovkou a následně orestované na pánvi nemělo chybu. 

Dneska jsem se s nejstarším synem pustila do úklidu vnitřku domečku. Sice se každý rok přesvědčuji, že Ježíšek se narodil ve chlévě, takže pořádek není potřeba. Ale znáte to. Stejně to člověku nedá a vygruntováno k vánocům tak nějak patří. I když vyklízení a vytírání všech možných i nemožných skříněk u nás tedy opravdu nehrozí. :-D.

Jinak všechny vaše blogy poctivě sleduji, jenom nestíhám moc komentovat. 

Mějte se krásně a brzy se vám snad zase ozvu s dalším přispěvkem, až udělám dekorace doma. 

Lenka 

Dokončené resty :-)

Tak jsem se konečně dokopala dodělat několik restíků. Jsem moc ráda, že si je můžu vymazat z hlavy a nemusím dál přemýšlet, že to potřeba dodělat. No ale jelikož jich tam ještě dost zbývá tak se mi ta hlava asi moc neodlehčí. :-)

První restík je čepička pro syna kamarádky. Malému přes léto vyrostla hlavička a skoro celou jsem jí musela vypárat a uháčkovat znovu. Příšerka je tvořena od oka podle fotografie bundičky. Je to první věc, kterou jsem háčkovala bez návodu. Tak se snad bude líbit a ještě si jí užije. Háčkováno je z bavlněné příze "Limone". 

Druhým restíkem byly klobouky pro čaroděje pro mé rarášky. V půlce prázdnin jsem si objednávala návody na háčkování od KAMLIN. Luky mi samozřejmě koukal přes rameno a zjistil, že nutně potřebují s bráchou tyto klobouky. 

Hotové jsem je měla už asi před 14 dny (rychlost přímo kosmická :-( ), ale co čert nechtěl, tak Lukymu byl malý. Takže jsem svým tvořením místo radostného smíchu docílila slzavého údolí. Klobouk jsem tedy z větší části rozpárala a tři večery háčkovala. Teď už v nich kluci vesele pobíhají. :-))

No a poslední restík bylo konečně něco pro mě. S poslední objednávkou přízí jsem si vložila do košíku i volánkovou přízi. Nikdy jsem jí neviděla v reálu a zajímalo mě co to vůbec bude a jak se s ní bude pracovat. Šály na netu jsou nádherné. Volánkovou přízi jsem měla značku SASHAY od RED HEART. Tak jsem si včera vyhledala návod. Přečetla jsem u něho všechny komentáře a pustila se do díla. Komentář typu "je to relax a za hodinku je hotovo" mi po dvou hodinách pachtění přišel hrozně k smíchu. Já začala kolem osmé večer a dokončila až čtvrt hodinky po půlnoci. 

No ale jsem jí zdárně dokončila a můžu jít dělat parádu. 

A dokonce uvažuji ještě o jedné, ale tu bych chtěla zkusit háčkovat. Tak uvidíme co z toho bude jednodušší. 

Tak to je pro dnešek z mého tvoření vše. O víkendu mě čekají ještě nějaké úpravy oděvů pro kamarádku a potom už se snad konečně pustím do výrobu věnců a dalších dekorací, které bych chtěla předvést na dvou místních výstavách. 

Mějte se moc krásně Lenka