Obrovská radost

Tak se s vámi musím poděli o obrovskou radost, kterou mi udělal manžel. Po téměř týdnu se nám vrátil z Německa. Tedy z toho jsme měli taky radost, ale přivezl mi od tamtud úplně nejkrásnější lucernu, kterou jsem kdy viděla.  Chudák asi celý týden nejedl aby ušetřil diety.  

Hrozně jsem toužila po velké lucerně, ale u nás ani v Polsku se jí nepodařilo sehnat. Je pravda, že kdybych jí chtěla v kovu, nebo bílé a šedé barvě, tak těch jsem objevila spoustu. Ale nehodí se mi do interiéru. Takže můj požadavek byl dřevo a hnědá barva. 

Včera v noci když jí přede mě manžel postavil jsem měla radost jak malé dítě. Na výšku má celý metr. 

Dneska už jsem jí našla místečko a těším se až si večer zapálím svíčku .

No a další radůstku jsem si udělala já. Koupila jsem si ve výprodeji z expozice krásnou čajovou soupravu. Sice má jenom pět šálků, ale i tak se mi moc líbí. A ta konvička byla prostě neodolatelná. 

O téhle radosti miláček ještě neví. :-D 

Takže včera byl super den. A teď mě čeká snad i super víkend plný tvoření. 

Mějte se krásně a děkuji, že jste nakoukli i za milé komentáře. 

Lenka 

Přelétavý motýl

Tak mám v poslední době pocit, že jsem jak přelétavý motýl. I když teď mě napadá, že tvořím hlavně večer, takže asi spíš přelétavá můra. 

Čekají mě dvě výstavy mých výrobků. Jsou to sice malé výstavy, ale nějak se začít musí. A je na nich možnost své výtvory i prodávat, tak tajně doufám, že něco prodám a vydělám něco maličko na vánoce. 

V hlavě mám přecpáno nápady co bych ještě chtěla udělat a co by se mohlo prodávat. No jenomže moje hlava je stále nějak napřed před rukama. A tak zkouším a tvořím a lítám od jednoho ke druhému. Teď mě čeká prodloužený víkend bez rodiny. Manžel vezme děti ke své mamince abych měla klid na tvoření a ucelení věcí. Tak doufám, že toho stihnu co nejvíc abych se mohla pochlubit. 

Zatím mám hotových několik  volánkových šál a naháčkovaných několik drobností, které přijdou většinou použít jako aplikace na polštářky. Ty mě ještě čekají. 

Dál už mám hotových několik textilních věnců, ale ty jsem zatím ještě nefotila. 

Tak a teď pár foteček rozpracovaných věciček. 

Mějte se moc krásně a držte mi palečky ať to vše stihnu tak jak jsem si naplánovala. 

Lenka 

Dárek pro maminku

Tak dneska jsem konečně mamině předala dárek k narozeninám. 

Původně jsem naplánovala jednobarevné závěsy a až když mi látka dorazila mi blesklo hlavou, že by byla hezká vrstvená varianta, která prostor oživí a trochu ozvláštní. 

Původní závěsy jsou na oknech co já pamatuji. A někdy na jaře si mamina povzdechla, že neví jestli se jí při dalším praní nerozsypou. Na nové prý není, tak budou muset vydržet. Nějak se mi tato věta uložila v hlavě. Takže jsem se domluvila s bráchou a na nové závěsy se složili. 

Padlo na ně úctyhodných deset metrů látky. :-)

V pátek dorazila doobjednaná látečka. Pokud byste někdo měl zájem o kontakt na spolehlivého prodejce látek, tak kontakt máte TADY. Balíček chodí obratem po zaplacení a látky jsou neskutečně voňavoučké. 

Mamina měla radost. Tak doufám, že jí to alespoň na chvíli zvedne náladu. V poslední době se toho na ní sesypalo nějak příliš. 

Děkuji za to že jste nakoukli a já jdu zase tvořit, abych měla brzy o čem psát. 

Mějte se krásně. 

Lenka

Nové závěsy 

Původní závěs

Sobotní zážitky

Tak dnešní den jsme si jako rodinka maximálně užili. 

Odpoledne jsme měli naplánovanou oslavu Lukýskova svátku. Luky se už nemohl dočkat až dostane dárečky a dort. V týdnu se neustále vyptával kolikrát se ještě vyspinká než bude mít oslavu. :-)) 

Z dárečků i dortíku měl radost. Dort si přál se šmoulou.  Co bych jako vzorná maminka nesplnila. Bohužel jsem si zapomněla včas objednat moji oblíbenou potahovací hmotu Smartflex a tak jsem koupila nějakou noname v ochodě. (jedinou kterou měli). Práce hrůza. Pod rukami mi tekla. Takže jsem byla ráda, když se mi povedl vytvarovat šmoula a na drobné zdobení už jsem neměla nervy. 

Abychom si zkrátili čekání na oslavu, sklidili jsme tři dýně které se nám urodili na zahrádce. Vyrostli krásně, ale nestihli úplně zoranžovět. :-(  Ale klukům to vůbec nevadilo a tak jsme se pustili do dlabání a já následně do vyřezávání. Jednu největší dýni jsme nechali nejstaršímu synovi. Pustí se do ní asi až zítra. :-) 

Zapálit v tom fujavci večer dvě svíčky byl docela nadlidský výkon. Vyškrtala jsem asi půl krabičky sirek. :-) 

Ale nakonec se zadařilo a kluci se mohli pokochat, jak krásně nám svítí "strašidla". 

Tak a to je pro dnešek vše. 

Mějte se krásně a děkuji za vaši návštěvu a komentíky, které mi zanecháváte. 

Jinak od včerejška pilně pracuji na dárečku pro maminu k narozeninám. Chybějící materiál dorazil včera poštou, tak mohu konečně dokončit. Co nebudu prozrazovat, abych neprovalila překvapení, ale snad se již brzy budu moct pochlubit. 

Lenka 

Jen tak ...

Opět všechny zdravím. Zahrádka už je téměř zazimovaná a tak snad bude více času na tvoření. 

Popravdě v to pevně věřím, protože jsem se přihlásila se svými výrobky na dvě výstavy, které budou již v listopadu. Postupně již sice trochu tvořím, ale opravdu jen trochu. Do toho dělám spoustu jiných věcí jako každá máma. Snažíme se ještě využít hezkého počasí k procházkám. Včera jsem s kluky a naší psí slečnou došla až k lesu. Cestou zpátky jsme narazili na suprový posed. Kluci měli přání na něj vylézt a maminka jim to povolila. Sice jsem je musela jistit, protože jim klouzali holínky, ale měli obrovskou radost, že jsou jako myslivci. Jako na potvoru jsem sebou neměla foťák ani mobil. 

Večer jsem se potom pustila do výroby věnečku. Chtěla jsem vyzkoušet růžičky z papíru. Od maminy jsem si dovezla nějaké staré knihy salátového vydání určené k likvidaci. Hrozně se mi líbilo, jak mají zažloutlé stránky. Myslela jsem si, jaká bude brnkačka ty růžičky vyrobit. No a zase chyba lávky. Než jsem na to přišla, tak jsem vyrobila spoustu paskvilů, které skončili v krbu. 

No ale nakonec se jich pár docela podařilo a já je s velkou slávou přilepila na věnec. Zatím je to pouze polotovar, který ještě přijde vyšperkovat. Pod věnečkem je látečka , která mi včera dorazila a ze které jsou naplánované polštářky. 

A ještě se musím pochlubit krásnými fotečkami, které pořídil můj nejstarší syn. 

O víkendu přiběhl z venku, že potřebuje foťák a mobil. No a tohle je výsledek. 

No mě se takové fotečky nikdy nepovedou. A teď alespoň vím, že chyba není v přístroji, ale v obsluze. :-D

Mějte se moc krásně a děkuji za návštěvu a komentíky, které mi necháváte. 

Lenka 

Teplé čepičky pro rarášky

Tak jsem včera úspěšně dokončila dvě čepičky pro ty mé raubíře. A zima může přijít. Jsou připraveni. Dneska jsem přerovnala i skříň a usoudila, že bundičky nám poslouží ještě letošní zimu. I když, kdyby bylo po mém, tak by žádná zima přijít nemusela. Ale zase na druhou stranu už se těším, až budu mít více času na vyšívání, háčkování a jiné tvoření. 

Tak a teď zpátky k čepičkám. Jsou háčkovány pouze reiléfními sloupky. Opět jsem čerpala ze studnice návodů šikovných maminek na mimibazaru. Návod najdete ZDE.

Použitá je příze LUNETA 100%  od firmy VITKA Brněnec. 

S háčkem č. 5 to docela hezky přibývalo. 

Snad stejnou dobu jako uháčkování čepice mi zabralo zhotovení a přišití kocouří aplikace. 

Kocourci mají každý jiná očička, aby si je kluci (a vlastně i já) poznali. 

Tak doufám, že se vám budou čepičky líbit. Klukům se líbí moc a to je vždycky ta nejhezčí odměna. 

Mějte se krásně a děkuji za návštěvu mého blogu a komentáře, které mi zanecháváte. 

Lenka 

 

Krásný trapas a dětské tvoření

Všechny vás moc zdravím. Dneska se nebudu chlubit svým tvořením, ale ukážu vám alespoň trochu z výtvorů mých rarášků. Včera jsem nutně potřebovala jet na nákup látek do Náchoda. Samozřejmě tu barvičku, kterou jsem potřebovala neměli. :-( Z domu jsme se vykopali až po desáté, takže uvařit oběd bych po návratu nestíhala, takže jsem si řekla, že jednou se obejdou bez domácí stravy a rozhodla se oběd koupit. Nechali jsme si ho zabalit s tím, že si ho sníme doma. Chvíli jim příprava trvala, takže jsme si zatím sedli ke stolečku a čekali. Za chvilku si k vedlejšímu stolečku sedl pár tak o 15 let mladší než já. :-) Mladík měl krátký rukáv a obě ruce celé potetované obrázky a nápisy. 

Můj nejmladší syn na něj chvíli upřeně zíral a poté na plnou pusu (což jeho případě znamená, že je slyšet kilometr daleko) povídá. "Ale maminko po ručičkách se přece nemaluje" 

Vyprskla jsem smíchy. Nejsem odpůrce tetování. Dokonce jedno sama vlastním . Takže jsem Matymu vysvětlila, že pán má takové obrázky jako má maminka na zádíčkách . Nakonec to asi vzal a debatu zakončil s tím, že chce mít taky takové tetování na ručičkách.  Opravdu se s nimi člověk zasměje. 

Když už jsme nesehnali látku, tak jsem klukům alespoň koupila každému balíček svítící hmoty FIMO a tři nové rybičky do akvárka. 

S hmotou jsem s kluky odpoledne pracovala poprvé. Zvolili jsme pouze vykrajování tvarů. Do nich jsme udělali otvory pro mašličku. Po zapečení jsme navázali mašličky. Každému v jiné barvě aby nedocházelo ke zbytečným hádkám, co je čí. :-)  No a dneska ještě jdeme na větvičky, aby bylo ozdobičky na co pověsit. 

Ale už včera si užili spoustu legrace. Nejdřív při tvoření a poté běhali se svítícíma ozdůbkami na záchod, kde se potmě kochali tím jak svítí.

Tak a ještě vám ukážu obrázky Lukyho.  Během léta začal konečně malovat. Do té doby si pastelek ani nevšiml a když jsem s ním chtěla malovat, tak se hrozně nudil a nebavilo ho to. Ale začal v létě omalovávat a nyní už zkouší i sám malovat podle fantazie. Mám z něho velikou radost. Myslím, že přišel na to, že tím malováním může vyniknout nad svým bráškou, který ho jinak ve všem doběhl.

No a ještě vám ukáži pavoučky. Jsou inspirováni tvořením Meluzínky s maminkou ve školce. 

Matymu jsem s pavoučkem pomáhala a Luky ho zvládl hrdě úplně sám. Tak si říkám, že letošní zimu už se snad bude dát přežít, když už kluci začínají tvořit a půjde je něčím trochu zabavit. 

No a ještě pohled na prstové barvičky. 

Tak všem který dorolovali až na konec děkuji za pozornost. Já jsem ve fázi háčkování teplých čepiček pro rarášky, tak až dotvořím, tak se opět pochlubím. 

Lenka