Softshell kam se podíváš :-)

Podzim v plném proudu a já bych jako většina z vás potřebovala další dva páry rukou, nebo naklonovat. :-) Ale zase na druhou stranu, kdyby byl klon naprosto manuálně levej, tak bych si nepomohla. :-D 

Prostě nestíhám, nestíhám, nestíhám. 

Ale mám nový materiál, ze kterého v současné době tvořím a který je naprosto  super. Vše začalo tím, že děti nastoupili do školky. Jedna kamarádka mě říkala, že si nechávali pro děti ušít před časem softshellové kalhoty, a že jsou s nimi maximálně spokojené. Softshell s membránou hned nepromokne, neprofoukne a větrá, takže děti nejsou zpocené jako v gumových výrobcích. 

Děti kamarádek z kalhot  vyrostli a já slíbila, že ušiji větší. 

Takže doma mi vyrostla hora  softshellové metráže a já nyní zpracovávám a zkouším. Postupně  své výrobky vkládám do mého obchůdku na fleru. 

Naši  kluci slaví s kalhotami a čepicemi velký úspěch kamkoliv s nimi jdu. 

Pořizovací náklady jsou sice vyšší než u klasických tepláčků, ale určitě se vyplatí.

Vyzkoušela jsem i novinku v softshellu s parametry 15/10. Ale popravdě jsem nebyla moc spokojená. Na omak je materiál sice jemnější, ale vrchní vrstva není tkaná, ale úpletová. Klukům jsem z něj ušila dvoje kalhoty a po 14 dnech nošení se začal materiál v místech ohybů u nohavic odírat. Takže z toho usuzuji, že odolnost materiálu na oděr není tak vysoká. Šiji tedy na zakázku pouze ze softshellu s parametry 10/5. 

Toto berte pouze jako můj postřeh pro Vás tvořivé, které se  rozhodujete z materiálu začít tvořit. 

Tak já jdu nastříhat další softshellové čepice ať je co na trzích a fleru prodávat. :-) 

. Úklid asi opět odsunu na zítřek. Jako již asi třetí den. 

Není nad tvůrčí nepořádek po celém domě. Ani moje krásná dílna mě nezachránila. :-( Jehličí z dušičkových věnců všude, odstřižky látek taky.  Prostě dokonale uklizeno už u nás už nebylo dlouho.:-D 

Mějte se moc a moc krásně  a  děkuji za všechny vaše krásné komentáře.  Jsem za ně moc ráda. 

Lenka

Dorty z mé kuchyně

Moc vás všechny zdravím. 

Dnešní příspěvek bude sladký. :-) 

V září proběhlo několik oslav a já pekla a pekla. A nejen já. :-) 

Jeden dortík pro jednoho mladíka. Další pro dospívající slečnu . A jeden pro maminku k významnému životnímu jubileu.  Mamina miluje laskonky a tak jich na dortu měla ten správný počet. :-D  Stejně jako počet látkových růží v košíku. :-)

A třípatrový dortík jsem nepekla já, ale dostala jsem ho od mé rodinky. Manžel mi ho objednal u naší kamarádky Alči. Je to skorosousedka a její dorty opravdu stojí za to. A její čokoládový krém je nepřekonatelný. :-) 

Tak a teď už fotečky a já běžím něco dělat.
Lenka

Trochu jsem aranžovala :-)

V září jsem s kamarádkou absolvovala Svatováclavské slavnosti. Lidí bylo mraky, počasí nám vyšlo náramně, jenom ten prodej vázl. 

Nakonec jsme usoudili, že je to vlastně docela logické. Vysoké datum a ještě k tomu září, kdy každý z nás zaplatil spoustu peněz za školy, školky a kroužky. 

Ale i tak bylo příjemné sledovat lidi jak si výrobky prohlížejí a vidět, že se jim líbí. 

Jedna paní mě tedy docela rozsekla. Prý by si andílka chtěla levněji ušít a jestli bych jí nedala střih. 

Tak to mi přišlo lehce přes čáru. 

Ale stejně je zajímavé, že když se člověk rozhlédne, tak na to aby si žena udělala radost většinou peníze nejsou, ale na pivo a klobásu se vždycky najdou. :-)

Tak abyste potěšili očko mými výtvory, tak vkládám moje aranžace na stoly, stolky nebo komody či poličky. 

Mějte se moc krásně. 

Lenka 

Moje milé blogerky...

..... konečně jsem se přesvědčila  vložit další příspěvek. Nějak mi jde poslední dobou vše ztuha. Nad naší rodinko visí nějaká špatná konstelace hvězd či co. Bojujeme se zdravotními a dalšími problémy. Ale to by bylo na sáhodlouhý článek. Všechna energie někam mizí a já nejsem schopná večer ani pracovat, ani cokoliv psát. Dlouho jsem nebyla ani u vás na blozích. 

Dneska jsem si řekla dost. Je potřeba se vrátit a čerpat energii jak z vašich příspěvků, tak ze všech drobných radostí. 

Jednu takovou radost mi udělala blogerka Radka. 

Byla jednou z výherkyň dárečku k mým prvním blogerským narozeninám. 

Jako poděkování klukům poslala nádherné medvídky. 

Vejdou se krásně do dětské ručičky a kluci je nosí do postele a nebo v kapse u bundy, když někam jdeme. 

Radu moc děkujeme. 

Radka napsala i krásný  dopis. a já jsem moc ráda, že ze světa nezmizela touha udělat někomu nezištně radost. 

A to jsou ty radosti, kterých je potřeba si všímat a vážit si jich. 

Postupně se pokusím vložit vše co se u nás během září povedlo. 

A nebojte se budu psát jenom věci  pozitivní, protože každý z nás má svých starostí až na půdu a je

                                          potřeba čerpat sílu z usměvavých příspěvků. :-D.

Mějte se moc a moc krásně a brzy jsem zpátky. 

Večer se musím kouknout na vaše krásné příspěvky, abych byla v obraze co je u vás nového. 

Lenka 

. 

Mám naprosto úúúžasnou rodinku

Dnešní příspěvek bude trochu děkovací.  :-)

DĚKUJI - za to že mám skvělého a pozorného manžela (kterému ze mě jde občas hlava kolem)

DĚKUJI - za to, že s ním mám tři krásné děti (které většinu dne zlobí a lezou nám na nervy a přes to je milujeme) 

DĚKUJI - za to, že každý den mám spoustu věcí, které musím udělat a udržují mě v poklusu. (spíše se v poslední době jedná o běh maratonu) 

DĚKUJI - vám všem kteří jste mi přáli k narozeninám (jsem ráda, že jste a že jsem měla tu čest vás poznat)

A v neposlední řadě DĚKUJI právě mému manželovi a klukům za naprosto nádhernou kytku k narozeninám.  Mě většinou rozpláče kde co, ale tentokrát jsem málem brečela dojetím nad kyticí.  Asi už mi hrabe nebo je to tím věkem? 

Další dík patří jedné úžasné blogerce od které mi přišel krásný balíček. Ale o tom až v dalším příspěvku. 

Mějte se moc a moc krásně. 

Lenka

Nejlepší dortáři......

Všichni znáte rčení, že kovářova kobyla chodí bosa. Platí na 100% . Alespoň u mě. 

Peču během roku spoustu dortů pro rodinu a známé. A co já? Přece si nebudu k narozeninám péct sama dort. :-( 

A jelikož mám poslední dobou náladu pod psa, nic nestíhám a mám pocit, že každý druhý den je pátek třináctého, tak jsem se rozhodla si v dnešní sváteční den zlepšit náladu. 

Objednala jsem si dort k narozeninám od nejlepších cukrářů jaké znám. 

No posuďtě sami. Že jsou úžasní. :-) Strašně je to bavilo a dokonce se u toho ani nepohádali. 

Odpoledne si ho zakrojíme ke svačince. Bohužel jsme dneska sami, takže bez tatínka. Ale určitě mu necháme v lednici. :-) 

Jinak kluci nastoupili první týden v září do školky. Nejhůře jsem to snad nesla já. 

Chodili týden a tento týden je mám už doma s rýmou a kašlem. To bude asi boj na dlouho, než se to zlepší. 

Tak se mějte krásně a já jdu něco dělat. Doufám, že to zase nepoletí do kouta. 

Lenka 

Kreativní rodiče mají kreativní děti .....

Tak nějak to u nás poslední dobou platí. :-)

Jenom se nám ta kreativita nějak vymkla kontrole. 

Včera jsem si odjela na rehabilitaci a malé rarachy nechala pod dozorem našeho nejstaršího. Po návratu domů byla osoba, která měla hlídat ve sprše a náš nejmladší během té doby stihl počmárat propiskou látkové potahy na jídelních židlích. A "nevylepšil" si pouze tu svoji, ale rovnou všechny. 

Po jeho narození jsem si pár měsíců říkala, že to třetí děťátko je za odměnu. :-D  Teď jsem odměněna šedivějícími vlasy, rozhozenou nervovou soustavou a prohlubujícími se vráskami. 

Při každém kázání se mi to naše zlatíčko směje do obličeje a mě může vzít čert. :-D 

Včera to byl jeho poslední kousek. Jinak si začátkem srpna sám ostříhal vlásky. Samozřejmě pouze na jednom místě hlavinky. Vystříhaná plocha cca 2 x 2 cm. Dostal kázání. Házeli jsme hrách na zeď. Před týdnem si ostříhal další část hlavy. 

Pokud někdo víte jak tyto situace přecházet s úsměvem na rtech poraďte. Já se tomu jsem schopná zasmát většinou až druhý den. :-( To si potom říkám, že alespoň budeme mít na co vzpomínat.  :-D 

Jinak vůbec nezahálím. Spíš vůbec nestíhám. Jak  jinak. :-D 

Zpracovávám dary zahrádky. Rajčata hojně dozrávají a je potřeba sluníčko v nich schovat na zimu. 

Takže omáčka sugo už je hotová, sušená rajčátka již také mám, ještě se chystám na italský kečup a marmeládu. 

Do toho je již zralý černý jeřáb a je potřeba z něj nadělat šťávičku. 

Jinak vyhozené okurky na kompostu jsem nahradila novou várkou. Místo původních 20 kg máme jenom 15 kg a doufám, že nabudou následovat své předchůdce. 

Mějte se moc a moc krásně a já mizím něco dělat. 

Lenka