Prodej výrobků

Pokud budete mít o jakýkoliv z mých výrobků zájem, prosím spojte se se mnou přes kontaktní formulář.

pátek 15. listopadu 2013

Kočka či kocourek

Tak jsem tu moji milí opět. Energie mi zatím neschází a tak se snažím toho co nejvíce využít. 
Ale o víkendu plánuji rodinný výlet do obřího akvária v Hradci Králové a trochu relaxace. 
Kluci se dnes při ranním debatování v posteli dostali přes mušle až k myšlence, že by chtěli jet k moři. Super nápad, ale finančně trochu mimo možnosti. 
Tak jsem to uhrála alespoň na to akvárium. :-D  Ještě, že jsou malí a dají se zatím utáhnout na vařené nudli. 

A teď už ke kočičce či kočičákovi. Stejnou jsem letos na jaře šila k svátku mé mamince. Vyfotila jsem jí a vložila do albíčka na mimibazaru. A před nějakým časem se mi ozvala paní, že jí u mě viděla a jestli bych jí prý nemohla ušít stejnou pro její maminku. 
Tak jsme se domluvili, že až budu mít po výstavách, tak se do ní pustím. 
Dnes jsem jí dokončila a doufám, že se bude líbit. 
Pokud byste se do ní někdo chtěl pustit, tak nákres dílů najdete tady

Děkuji vám za vaše návštěvy a milé komentíky. 
Lenka 



středa 13. listopadu 2013

Srdíčka, srdce, srdénka

Všechny vás moc zdravím. 
V posledních mám nějaký útlum. Mám zablokovaná záda a nic mi moc nejde. Tak jsem dnes alespoň vložila několik věciček z mého tvoření na mimibazar. Tak doufám, že se něco prodá. :-)
Už mi přišlo potvrzení registrace mé vlastní domény s názvem  radostiodlenky. Tak teď už jenom založit svůj eshop. Asi budu muset požádat o pomoc mého bratra, protože mám pocit, že než bych se tím prokousala, tak budou další vánoce. 
Už se moc těším až se zase pustím do tvoření. Mám zakázku na jednu šitou kočičku, tak doufám, že se mi jí dnes povede alespoň nastříhat. 
A teď již zmiňovaná srdíčka. Lásky a srdíček není nikdy dost. 





Mějte se moc krásně.
Lenka 



sobota 9. listopadu 2013

Moje první výstava

Tak mám za sebou moji první výstavu mých výrobků. Šlo o Martinské trhy v Domě dětí a mládeže. 
Byla jsem den před výstavou strašně nervozní a měla strach, že toho mám hrozně málo a že nic neprodám. 
Večer jsem doma ještě vymýšlela rozvržení výrobků na stůl, aby to hezky vypadalo. Celé jsem nafotila a potom už jenom podle foťáku naaranžovala. 
Podle pořadatelů bylo prý návštěvníků méně než loni. Nemohu posoudit. Něco z výrobků jsem prodala a lidem se mé výrobky líbili a chválili je, tak jsem spokojená a těším se na další výstavu, která mě čeká za 14 dní. 
Jinak po trzích jsem den zakončila milým setkáním s Věrkou. Šli jsme si a dát si něco dobrého k večeři.  Od Věrky jsem dostala nádherně vonící svíčku. Jsem ostuda, protože já jsem v tom zmatku s výstavou pro ni nic nepřipravila a dávat jí něco z toho co jsem měla na výstavě mi přišlo blbý. Takže to musím napravit a nějakou maličkost pro ní vyrobit. Věru moc děkuji a těším se zase na příště. 
Jinak musím poděkovat i manželovi a nejstaršímu synovi, kteří mi pomohli vytvořit cedulky na výrobky a akceptovali nepořádek, který během mého tvoření u nás doma narůstal. Takže tento víkend musím dát všechno do pořádku. 
A teď už pár foteček z mého domácího aranžování a mého stánečku na trzích. 
Jinak pokud by měl někdo o některý z výrobků zájem, tak písněte a domluvíme se. 
Mějte se krásně a přeji všem krásný víkend. 
Lenka 




















středa 6. listopadu 2013

Pytlíčkové pokračování :-D

Tak postupně dokončuji věci pro výstavy. Každý den se mi povede dodělat alespoň pár rozdělaných kousků, ale stejně mám stále pocit, že nemám nic hotové. Hlavně mi zůstalo v hlavě spousta nápadů, které prostě nestihnu zrealizovat, ani kdybych přestala chodit spát. :-D  No tak si je schovám v hlavě do šuplíčku. 
Včera jsem se pustila do dalšího pytlíčkového věnečku. Pytlíčky jsem tentokrát dělala ještě menší. Poprvé a naposled. Je s tím dvakrát tolik práce. Výsledný otvor pytlíčku byl tak na prostrčení malíčku, takže se špatně obraceli a plnili. No ale nakonec se zadařilo. Plnit mi pomáhali i kluci a docela jim to šlo. :-) Brzy z nich budou super pomocníčci. Na věnci jich je úctyhodných 70 kusů pytlíčků. Šila jsem jich stovku, tak je snad ještě nějak využiji. 



Večer se mi podařilo ještě dozdobit několik věnečků. 






Dokončené srdíčka vám ukáži zase příště. Dnes musím ještě dodělat béžovou kolekci a několik hvězdiček. Potom mám ještě od manžela zohýbané drátky do tvaru srdíček a chci je obháčkovat, tak doufám, že jich alespoň pár stihnu. 
Mějte se krásně a děkuji za to, že jste tu se mnou. 
Lenka 





pondělí 4. listopadu 2013

Pytlíčky kam se podíváš

Tak nějak by se dal nazvat dneska dotvořený věneček. 
Při šití polštářků mi zbylo pár kousků látek a přece je nevyhodím. :-) Vzpomněla jsem si, že na jaře jsem dělala mamce na dveře věneček, kde jsem tyto pytlíčky také použila. Mamča mi tenkrát dodala korpus věnce a nějakou umělou kytku, jestli bych jí to nenaaranžovala. Jelikož umělé květiny moc neprožívám, tak jsem se snažila věneček něčím ozvláštnit. Výsledek se líbil nejen mě, ale i mamce. Dokonce povídala, že dát ho na hlavní dveře je skoro škoda. Ale hrdě jim vchod zdobí ještě teď. :-)




A tohle je věneček, který jsem dělala mamince. 





Další dekorace jsou vypichovaný věneček a koule. 
Použitý je stínovaný šifón. Nevypichovala jsem čtverečky, ale každému čtverečku jsem zaoblila rohy, aby věnec nepůsobil moc střapatě, ale spíše elegantně. 




Děkuji vám všem za návštěvu mého blogu a milé komentáře. 
Lenka  



Všechno ve mně vře .....

Dlouho jsem přemýšlela jestli to sem patří nebo ne, ale potřebuji se vymluvit (vypsat). A tak jsem se nakonec rozhodla, že blog je můj a co napíši je na mně. 
Vždycky jsem hájila naše zdravotnictví. Lukýskovi rychlá diagnoza dětské lékařky Mudr. Němcové v Náchodě v porodnici a následnými operacemi a péčí na dětské klinice v Hradci Králové zachránili život. Následná péče, kterou nám ne dětské klinice věnují je skvělá s lidským přístupem. Všem kteří o nás pečují, tímto děkuji a rozhodně se jich netýká to o čem budu psát dál.
Moje babička bojuje s vážnou nemocí. Její stav se doma natolik zhoršil, že byla nutná hospitalizace. Babičku jsme odváželi až když už opravdu byla nutná lékařská péče. Několik dní nemohla jíst, trpěla trávicími problémy a bylo jí opravdu zle. O to více nás překvapil přístup přijímacího lékaře, který situaci zlehčoval a vynadal mamce, která babičku odvážela, že pokud se o babičku již nechceme starat, tak jí máme dát do nějakého hospicu a ne jí vozit k nim.  Zaplať pánbůh jsme se s tímto lékařem již nesetkali. Babiččina ošetřující doktorka byla milá s lidským přístupem. Každopádně babička strávila v nemocnici téměř 6 týdnů, než se jí podařilo stabilizovat.  
Po čtyřech týdnech se sestřičky teprve uráčili babičku odvézt poprvé do sprchy. Nemohu opět dávat do pytle všechny sestřičky. Našlo se i zde pár milých duší. Je mi jasné, že jejich práce je náročná, nejsou nijak valně finančně ohodnocené a je jich na oddělení málo. Ale stále jsem toho názoru, že vlídné slovo starému člověku prospěje daleko více než nadávky. Nemohu pochopit, kde se v některých bere ta zlost. A proč si své mindráky léčí na lidech, kteří již mají spoustu věcí odžitých a měli by je spíše chovat v úctě. Babička byla vždycky vitální ženská plná energie a síly bojovat. Po pěti týdnech v nemocnici je z ní vystrašená lítostivá stařenka. 
Minulý týden byla babička převezena na následnou péči, kde jsme doufali, že se jí bude věnovat rehabilitační pracovník, aby se mohla co nejdříve vrátit do domácího prostředí. 
Situace v následné péči je obdobná, ne-li horší. Hygienické podmínky otřesné. Takže dnes padlo rozhodnutí vzít babičku domů i ve stavu ležícího pacienta je a pokusit se zajistit rehabilitačního pracovníka, který bude docházet domů. Mamce, která toho má již v tuto chvíli naloženo na svá bedra hodně vůbec nezávidím, ale budeme se jí snažit všichni co nejvíce pomoct. 
Každopádně jsme si vzpomněla na můj nedávný rozhovor se sousedkou. Dostali jsme se na téma z čeho máme strach. A ona bez rozmýšlení pravila, že nejvíc se bojí stáří. Možná jsem právě po tom co teď prožila babička pochopila proč. 
Nejhorší na tom všem je, že člověk má strach se bránit a hlasitě ozvat, aby tím pacientovi ještě více neublížil. Celou dobu jsem měla huť napsat stížnost na vedení nemocnice. A celo dobu jsem stále přemýšlela jestli tím něčemu pomůžu, nebo jestli způsobím, že se po pacientech začnou vozit o to víc. 
Tak milí čtenáři. Já jsem si alespoň ulevila tím, že jsem se vypsala vám. Vám, kteří jste dočetli až sem děkuji za trpělivost. Večer se snad dostanu k tomu vložit nějaký pozitivnější článek z mého tvoření. 
Mějte se krásně Lenka 


ilustrační foto

pátek 1. listopadu 2013

Opět v pracovním procesu

Tak jsem se dnešním dnem vrátila k podnikatelské činnosti. Tedy realita je taková, že jsem se konečně odhodlala a nechala si obnovit pozastavenou živnost. Žádná velká podnikatelka ze mě nikdy nebyla a nikdy nebude. Ale nemusí pršet, stačí když kape. A práce z domu se dvěma malými dětmi, které mě ještě stále potřebují nebude rozhodně rovna osmihodinové pracovní době. Ale každopádně jsem se rozhodla to vyzkoušet.  Vystudovanou mám textilní průmyslovku obor oděvnictví. Tak vlastně nebudu tak daleko od oboru. Jenom oděvařinu vyměním za bytové dekorace a doplňky. 
Před dětmi jsem se věnovala spíše návrhům interiérů a vedla prodejny s nábytkem. Tato práce mě hrozně bavila, ale bohužel nejde vykonávat z domu. :-(  
Začnu teď v listopadu dvěma výstavami a nějaké dekorace vložím i na fler. Tedy až si nastuduji podmínky prodeje. Dále do budoucna chci vlastní eshop. 
V hlavě mám sice spoustu nápadů, ale ruce mi je nějak nestíhají vyrábět, takže se ve mně mísí pocity euforie, že budu vyrábět na zakázku, a že mé výrobky budu i prodávat (doufám) a na druhou stranu mám i trochu strach. Kupodivu ten strach nemám ani tak z neúspěchu, ale spíš z úspěchu. Mám obavy hlavně z toho, že třeba budu mít více zakázek a nasmlouvané termíny dodání a do toho mi onemocní děti a já nezvládnu termín. Naprosto nesnáším nedodržování termínů a slibů. A nejvíc to nesnáším právě u sebe. :-D 
Ale jak se říká "Kdo nic nezkusí nic nezkazí, ale nic se nenaučí" tak by se dalo říct "Kdo nic nezkazí nic nezkusí, ale nikam se neposune"  . A já ten posun potřebuji jako sůl. 
Tak mi držte palečky. 
Blog v poslední době zanedbávám, ale sedím každou volnou chvíli u stroje a tvořím. Výrobky mám většinou ve fázi rozpracování a nějak nestíhám ani fotit. Tak alespoň malá ochutnávka části šedobílé romantické kolekce. 




Mějte se krásně a děkuji za návštěvu a milé komentáře. 
Lenka