Konečně hotovo....

Tedy hotovo už je asi týden, ale lenost na mě sedla a teprve dneska se mrška odlepila a šla jinam a já konečně šátek nafotila. A dokonce uhnala manžela aby ho cvaknul i na mě. :-) 

Šátek jsem začala dělat podle výzvy od Karoliny. Věčné pletařky. Vůbec nechápu jak jenom se dvěma rukama může zvládnout takové množství výrobků. :-D  Je to šikula. 

Začala jsem podle návodu a první část šla dobře. S kruhovou jehlicí už to bylo horší, neboť jsem jí držela v ruce poprvé. No ale nějak se začít musí. Nahazování oček mi tedy opravdu nejde a příště asi raději nejdříve obháčkuji. Už po první části mi bylo jasné, že příze vybraná z mé syslírny nestačí a jelikož je koupená tak před deseti lety, tak jí ani nebude možné přikoupit. Takže jsem se rozhodla pro kombinaci s kontrastní černou. Nakonec se mi to tak i líbí. 

Takže Káje moc děkuji za organizaci výzvy a těším se na další. Sice dobelhávám do cíle se zpozděním, ale mám radost, že jsem dobelhala. :-D 

Jo a ještě malá poznámka k fotografování.  Většinou se snažím fotit a aranžovat, tak aby byla fotečka co nejpovedenější. No a jak dáte do ruky foťák chlapovi, aby vás vyfotil, tak máte na fotce kus žehlícího prkna s prádlem, roh běžící televize, nebo jenom půlku šátku. :-D  Takže z několika fotek je většinou použitelná jenom jedna. :-D  A to ještě díky bohu, že jsem se naučila fotky ořezávat.  Ještě, že se už nefotí na kinofilm. To by bylo hrozné plýtvání materiálem. 

Mějte se moc moc krásně. 

Lenka