Jen tak ...

Opět všechny zdravím. Zahrádka už je téměř zazimovaná a tak snad bude více času na tvoření. 

Popravdě v to pevně věřím, protože jsem se přihlásila se svými výrobky na dvě výstavy, které budou již v listopadu. Postupně již sice trochu tvořím, ale opravdu jen trochu. Do toho dělám spoustu jiných věcí jako každá máma. Snažíme se ještě využít hezkého počasí k procházkám. Včera jsem s kluky a naší psí slečnou došla až k lesu. Cestou zpátky jsme narazili na suprový posed. Kluci měli přání na něj vylézt a maminka jim to povolila. Sice jsem je musela jistit, protože jim klouzali holínky, ale měli obrovskou radost, že jsou jako myslivci. Jako na potvoru jsem sebou neměla foťák ani mobil. 

Večer jsem se potom pustila do výroby věnečku. Chtěla jsem vyzkoušet růžičky z papíru. Od maminy jsem si dovezla nějaké staré knihy salátového vydání určené k likvidaci. Hrozně se mi líbilo, jak mají zažloutlé stránky. Myslela jsem si, jaká bude brnkačka ty růžičky vyrobit. No a zase chyba lávky. Než jsem na to přišla, tak jsem vyrobila spoustu paskvilů, které skončili v krbu. 

No ale nakonec se jich pár docela podařilo a já je s velkou slávou přilepila na věnec. Zatím je to pouze polotovar, který ještě přijde vyšperkovat. Pod věnečkem je látečka , která mi včera dorazila a ze které jsou naplánované polštářky. 

A ještě se musím pochlubit krásnými fotečkami, které pořídil můj nejstarší syn. 

O víkendu přiběhl z venku, že potřebuje foťák a mobil. No a tohle je výsledek. 

No mě se takové fotečky nikdy nepovedou. A teď alespoň vím, že chyba není v přístroji, ale v obsluze. :-D

Mějte se moc krásně a děkuji za návštěvu a komentíky, které mi necháváte. 

Lenka