Tak nějak to u nás poslední dobou platí. :-)
Jenom se nám ta kreativita nějak vymkla kontrole.
Včera jsem si odjela na rehabilitaci a malé rarachy nechala pod dozorem našeho nejstaršího. Po návratu domů byla osoba, která měla hlídat ve sprše a náš nejmladší během té doby stihl počmárat propiskou látkové potahy na jídelních židlích. A "nevylepšil" si pouze tu svoji, ale rovnou všechny.
Po jeho narození jsem si pár měsíců říkala, že to třetí děťátko je za odměnu. :-D Teď jsem odměněna šedivějícími vlasy, rozhozenou nervovou soustavou a prohlubujícími se vráskami.
Při každém kázání se mi to naše zlatíčko směje do obličeje a mě může vzít čert. :-D
Včera to byl jeho poslední kousek. Jinak si začátkem srpna sám ostříhal vlásky. Samozřejmě pouze na jednom místě hlavinky. Vystříhaná plocha cca 2 x 2 cm. Dostal kázání. Házeli jsme hrách na zeď. Před týdnem si ostříhal další část hlavy.
Pokud někdo víte jak tyto situace přecházet s úsměvem na rtech poraďte. Já se tomu jsem schopná zasmát většinou až druhý den. :-( To si potom říkám, že alespoň budeme mít na co vzpomínat. :-D
Jinak vůbec nezahálím. Spíš vůbec nestíhám. Jak jinak. :-D
Zpracovávám dary zahrádky. Rajčata hojně dozrávají a je potřeba sluníčko v nich schovat na zimu.
Takže omáčka sugo už je hotová, sušená rajčátka již také mám, ještě se chystám na italský kečup a marmeládu.
Do toho je již zralý černý jeřáb a je potřeba z něj nadělat šťávičku.
Jinak vyhozené okurky na kompostu jsem nahradila novou várkou. Místo původních 20 kg máme jenom 15 kg a doufám, že nabudou následovat své předchůdce.
Mějte se moc a moc krásně a já mizím něco dělat.