Jelikož se již druhý týden plácáme v nějaké zákeřné viróze, tak netvořím a více přemýšlím. Pro mou psychiku je tedy asi lepší ten druhý model, kdy více tvořím a méně přemýšlím.
Jakákoliv nemoc mých dětí je pro mě docela traumatická, vzhledem k Lukyho diagnóze cystické fibrózy.
Při každém jeho zakašlání nebo někoho v jeho okolí nás okamžitě vidím v nemocnici.
Popravdě zatím to vše zvládáme v domácím prostředí až na první tři měsíce po jeho narození.
Tentokrát má nasazené antibiotika jak Luky tak Maty. Kluci už jsou docela v pohodě. Standardně zlobí a hádají se. :-) Podle toho člověk hned pozná, že už jim je dobře. Popravdě lepší hádající se děti, než když sedí na sedačce se skelným pohledem a sténají a pláčou. Přes víkend to převálcovalo mě a manžela.
A tak přemýšlím, kde je chyba. S kluky nikam nechodíme a stejně se tomu člověk neubrání.
Léčbu nás dospělých jsme zahájili přírodními prostředky. Česnečka, zelňačka, "psí sádlo", eukalyptus. Nezabralo nic. Takže jsme vzali útokem lékárnu a dali jí zase pěkně vydělat. Tedy s Lukyho diagnózou jí dáváme vydělat docela dost a pravidelně. :-(
No každopádně ani chemie, co jsme do sebe narvali tedy žádný zázrak nezpůsobila.
A právě o té chemii čím dál více přemýšlím.
Poslední dobou se snažím spoustu věcí dělat doma. Peču chleba, vařím domácí jídla, vyrábím domácí jogurty, pijeme domácí šťávu(z černého jeřábu je naprosto mňamózní), ve spíži mám zásobu domácích marmelád. (Na domácí jogurty ale v televizi nedávají reklamu jako třeba na kostíky, takže občas musím zakoupit i ty z reklamy.)
Tak nevím jestli je to dobře nebo špatně. Možná, kdybych děti zakonzervovala spoustou chemie, tak by byli odolnější jako jídlo v plechovce. A možná to, že mají domácí věci jednou, až budou dospělí dokážou z douhodobého hlediska ocenit.
Nejsem tedy žádný radikální zastánce pouze zdravé stravy. Když chtějí děti kupovanou pizzu, nebo nějaké zaručeně nezdravé pitíčko nebo colu, tak jim to dopřeji. Mám výhodu, že s nimi do marketů nechodím a v našem pidiobchůdku není zase takových lákadel.
S Lukym je s jídlem trochu problém. Jíst musí a pokud se zasekne, tak jsem vděčná, když do něj dostanu naprosto cokoliv. To potom jdou moje předsevzetí o zdravější domácí stravě úplně stranou. Loni jsme touhle dobou bojovali s jeho totálním nechutenstvím. Skoro dva měsíce byl živ pouze na bramborové kaši, banánech a kupovaných pudincích. Hrozila nám výživová sonda do žaludku. :-( Postupně se nám vše podařilo i díky dětskému psychologovi zvládnout.
Ale už opět baští vše. No tedy téměř. Luštěniny do nich nedostanu ani omylem. :-) Ale teď v zimě už přestal odmítat ryby a jí už i zeleninku a ovoce. Ještě v létě jsem do něho zeleninu dostala pouze jako rozmixovaný pokrm v podobě omáčky či zahuštěné polévky.
Vždycky mě dostanou nechápavé výroky typu. Proč se s tím doma dělám, když to jde koupit a kolikrát i levněji. Ano marmeládu opravdu seženete mnohem levněji, ale kolem ovoce pouze lehce proběhla. A já hlavně vím, co jsem si do ní doma dala. Pokud koupím chleba, tak je kolikrát v létě druhý den plesnivý. To se mi u domácího ještě nestalo. Možná je to ale tím, že ten domácí vždycky nějak rychleji zmizí. :-)
V poslední době používám mléko z mlékomatu. Oproti trvanlivému mléku je chuť úplně jiná. Nebudu trvrdit, že vyjde nějak razantně levněji. Kupujeme ho za 15 Kč. Ale doma ho musím ještě zahřát na 75 stupňů, abych předešla případným zdravotním problémům. Sice už jsem se setkala s názorem, že to nikdo nepřeváří a nic se taky nestalo. Ale to si prostě nerisknu. A asi bych si to neriskla ani kdyby nebyl Luky nemocný. :-)
Ale ten rozdíl chuti je prostě nesrovnatelný.
Ano souhlasím, že s domácími produkty je prostě víc práce, než když si je koupíte v obchodě, ale dokud jsem s dětmi doma a mám na to čas, tak proč ho nevyužít právě k tomu, aby děti jedli zdravěji.
A co vy jak jste na tom s domácími výrobky?
Tak jak to po sobě čtu, tak jsem se zase pěkně rozepsala. No, ale prostě jsem se potřebovala vykecat. Takže vám všem kdož jste vydrželi číst až do konce děkuji za pozornost.
A to je pouze jedna z věcí, které se mi honí hlavou. :-)
No ale snad už mi bude brzy lépe a začnu více tvořit a méně přemýšlet.
Mějte se moc a moc krásně a jsem moc ráda, že tu jste se mnou.
Lenka
Ahoj Leničko, brzy se uzdravte a myslím, že na stravování jdeš zdrvím rozumem, sem tam dětem dopřát to co vidí v reklamě či i kamarádů ale nebrat to jako pravidlo, já vařím zásadně doma, ale není to tak se vším, určitě nedělám domácí jogurty ty kupuji, pečivo(pokud se to tak dá ještě nazvat )také zatím kupuji ale v brzké době je v plánu pořízení pekárničky a tak asi budeme více péct doma a méně kupovat toéž začne platit pro většinu kynutých těst jako jsou knedlíky, plněné buchty a i na koblihy si snad troufnu, co ale zásadně nekupuji v obchodě a dělám si doma(i když popravdě tím nic nezachráním :D ), to jsou domácí nudličky do polévky, ty buď dostávám od mé úžasné tchýňky a nebo si udělám sama a játrovou zavářku, to je ale asi tak vše co zatím dělám doma, v létě pár marmelád sem tam kompot, či přesnídávku, rybízovou šťávu, a okurky, to už ale pár let nebylo. Ale mám v plánu tyto činnosti zase obnovit.
OdpovědětVymazatMěj se krásně a ať je brzy lépe pa Martina
Ahojky Martinko. Pekárničku si určitě pořiď. Já na ní nedám dopustit. Nemám sice žádnou značkovou, ale jsem s ní maximálně spokojená. Chlebík v ní tedy nepeču, ale používám jí na míchání a vykynutí těsta. A to je pro mě maximální úleva. Chlebík upečený přímo v pekárně nás příliš nenadchl, takže po vykynutí vyklopím, vytvořím šišku a nechám ještě chvíli kynout na plechu pod utěrkou a potom šup s tím do trouby. :-) Teď se chystám založit si doma kvásek, tak mi drž palečky ať se povede. Každý kváskový chlebík chválí, tak ho chci také zkusit. A domácí nudličky moc neumím. Zkoušela jsem je parkrát a nedaří se mi je nakrájet úplně najemno. Vzpomínám jak strašně dobré nudle do polévky dělala moje babička. Nikdy jsem je takové neměla. :-( Měj se moc a moc krásně a děkuji za komentík. Lenka
VymazatMoje milá, mám chuť tě obejmout! Máš toho plnou hlavu, jsi skvělá máma a děláš pro děti víc, než dost. Netrap se, většina lidí takové úvahy vůbec nemá! někdy jsem si připadala jako sama na planetě, až s blogy jsem pochopila, že nejsem tak úplně sama, kdo zavařuje marmelády, peče doma buchty, denně vaří a hledí na to, co děti jedí a vůbec, jak žijí...
OdpovědětVymazatBuď v klidu, kluci se uzdraví a bude zase dobře!
Moc tě zdravím a přeju hezký večer, pa Helena
Helenko moc Ti děkuji za krásná slovíčka. Slyšet, že si někdo myslí že jsem dobrá máma je super. :-) I když já o sobě jako matce stále pochybuji. Dělám spoustu chyb a nejsem dobrý pedagog. Ale děti miluji, tak snad jim láskou mé chyby vynahradím. A přesně jak píšeš. Dokud jsem nepoznala kouzlo blogů, tak jsem měla pocit, že jsem asi nějaká divná já. Až s vámi blogerkami jsem zjistila, že je spousta dušiček, které uvažují podobně jako já. A jsem ráda, že to tak je a dává mi to energii čelit občas hloupým názorům okolí. Měj se moc krásně. Lenka
VymazatDomácí je domácí a ještě líp chutná. Marmelády určitě:-)) No nevím jestli kupovaná vyjde levněji, bych řekla že ne.....Jestli chceš i domácí jogurty, kup si jogurtovač. Já v něm dělávala jogurty dvakrát třikrát týdně když byly děcka malé. Marmeládu jsem dávala na dno sklenky, na to jsem nalila jogurtovou směs - smíchané mléko s jedním kupovaným jogurtem s živou kulturou, nebo jak se tomu říká..... vyplatí se to určitě. Nudle jsem taky dřív dělala, ale co děti vyrostly, už těch polívek moc nevařím:-)) Ale já do polívky dělala silnější nudle, ty vlasové mi nějak nejedou. Vím že se na ty nudle prodává strojek, ale jestli dovede i ty tenounké, to netuším:-)) Jinak už delší čas přemýšlím o šunkovaru, a teď jsem nedávno četla na jednom blogu že je to fakt dobrá věc, takže si ho půjdu koupit:-)) Potom pokusy předvedu na blogu:-)))
OdpovědětVymazatJo a k té zdravé stravě ještě můžu doporučit friťák na jednu lžíci oleje. Opravdu supr, jídlo není nasáklé olejem, používám i místo pánvičky:-)
Ajko moc děkuji za komentík. Chci se zeptat co je to ten friťák na lžíci oleje. To jsem ještě neslyšela. Friťák nepoužívám vůbec. Kvůli úspoře oleje jsem si pořídila titanovou pánev (pekáč) a ta je super. Ale třeba klasické řízky prostě na pouze potřené pánvi nejsou ono. Pánové musí mít tu pěkně opečenou krustičku. :-)
VymazatJinak o jogurtovači jsem chvíli uvažovala, ale nakonec jsem zkusila podle Moniky (U nás na kopečku) zabalit do deky. Dávám ještě s dekou do termotašky místo termoforu a super. Zatím se jogurtíky vždycky povedli, tak zatím nebudu utrácet za jogurtovač a energii. A na Tvé reportáže o šunkovaru se už těším. Třeba mě nakopneš a taky ho pořídím. Měj se moc krásně Lenka
Leni mrkni ke mě - štítek úsporný friťák - jsou tam dva články.
VymazatJinak na netu napiš do vyhledávače TEFAL ActiFry.
Řízky jen potřu mašlovačkou a mají pěkně opečenou krustičku:-)))
Když tam dělám řízky, file a podobně, vyndavám míchací lopatku. Ale jak jsem si všimla, prodávají i model, který má ještě navíc pánev , takže v "dolním patře" se míchají hranolky a v "horním patře" opíkáš řízky:-))
jo, jo Leni, hlavně to zdraví, zbytek už jde sám. a v poho, že jsi se rozepsala, od toho ten blog přece máš, podělit se o dobré o to míň dobré. občas je to potřeba a pokud budeš mít alespoň jeden milý koment, který pohladí po duši a dodá trošku síly čelit těm všednodennostem, tak to stojí za to. brzo se uzdravte a domácí stravou nic nepokazíš, chemie si nás najde jinak....
OdpovědětVymazatAhojky. Moc děkuji za komentík. A máš pravdu. Každý komentík je super hnací motor pokračovat v tom co jsem začala. Jsem ráda, že jsem vás blogerky objevila. Měj se krásně Lenka
VymazatLeni brzy se uzdravte hlavně dětičky ať jsou brzy zdravé.. Mám pocit že v poslendí době lidé hodně začínají řešit co jedí, doma si začínají dělat své domácí pečivo,mamelády, jogurty ,vaří domácí polévky a ne pytlíkové.. taky bych ráda místo kupovaného udělala domácí.. ale když je ženská od rána do večera v práci tak přes týden je ráda že někde cestou ze školky a školy koupí i ten chleba.. ale hrozně by se mi líbilo mít čas tohle pro děti a rodinu dělat.. a tak zkouším najít čas alespoń o víkendu..horší je třeba , že děti chtějí často to nezdravé a vůbec je to nezajímá co je zdravé a co ne . přesně jak píšeš pak je člověk rád že sní alespoň něco.. pa Dita
OdpovědětVymazatDituško moc děkuji za komentář. Myslím, že máš pravdu a v dnešní uspěchané době se stále více lidí snaží zpomalit a přemýšlet. A přesně jak píšeš. Čas je něco čeho je stále méně. Když jsem chodila před mrňousy do práce, která mě nesmírně bavila astala se trochu mojí posedlostí, tak jsem třeba odjížděla ráno a vracela se domů o půl osmé večer a to opravdu nebyl žádný prostor k tomu dělat něco navíc. Byla jsem ráda, že jsem zvádla běžný provoz domácnosti a že jsem o víkendu upekla domácí buchtu. Na nic dalšího jsem neměla čas ani chuť. Takže teď se budu snažit využít co nejvíc čas kdy jsem doma. Vím, že až budu chodit do práce (tedy jestli ještě někdy budu), tak se situace zase změní. Měj se krásně Lenka
VymazatLeni, je opravdu zarážející, jak často jsou dnes děti nemocné, těžko říct kde je chyba (bylo by to asi na dlouhé povídání), ale Tvoje zamyšlení, je určitě dobré a nenech si vymluvit, že kupované vyjde levněji. Prostě domácí je domácí. Nikdo by u nás nejedl kupované nudle, flíčky, knedlíky. Máme rádi brambory, na všechny způsoby a téměř ke všemu, teď v zimním období nesmí chybět česnek, cibule, zelí a jablíčka. A jak píšeš, trošku zvolnit, více se zamyslet a používat selský rozum než se nechat řídit reklamami a to nejen co se jídla týká, to by nám určitě prospělo. Mějte se moc hezky a brzy se uzdravte,
OdpovědětVymazatMarcela